Obec Horní Třešňovec

Obec Horní Třešňovec se nachází v severovýchodní části České republiky. Je součástí Pardubického kraje, leží v okrese Ústí nad Orlicí a spadá do ORP Lanškroun.

Obec Horní Třešňovec se rozprostírá v údolí vedoucím severně od města Lanškrouna na 980 hektarech půdy. Z toho 536 ha je orné půdy, 212 ha luk, 2 ha ovocných sadů a 27 ha zahrad, 142 ha lesů, 4 ha rybníků a potoků, 10 ha zastavěných ploch a nádvoří, 47 ha ostatních ploch. Hranici katastru Horního Třešňovce tvoří poutní místo s kostelem Mariánská Hora (500 m n. m.). Kostel Mariánské Hory stojí přímo na evropském rozvodí do Severního a do Černého moře. Nadmořská výška obce Horní Třešňovec je 418 m n. m., zeměpisná poloha je stanovena na 49o16′ N / 16o36´ E. Obec má jedno katastrální území a pouze jednu místní část, sousedními katastry jsou Dolní Třešňovec, Lanškroun, Horní Čermná, Dolní Čermná, Jakubovice, Nepomuky a Ostrov.

Nejbližší město Lanškroun je vzdálené asi 4 km jižně od středu obce. Od Lanškrouna vede směrem k severu silnice přes Dolní a Horní Třešňovec do Horní Čermné. Západním směrem se rozprostírá místní část Městysu Dolní Čermná – Jakubovice, východním směrem místní část obce Horní Čermná – Nepomuky. Obě jsou polní cestou vzdálené asi 3 km od Horního Třešňovce. Blízko podél silnice směrem k Lanškrounu teče Třešňovský potok pramenící v horní části vesnice.

Horní Třešňovec 1 (1920x530)

Rozmístění domů vytvořilo obec poměrně úzkou a asi 4 km dlouhou. Vesnici rozšiřovaly pole, louky a lesy. Silnici protínaly 2 mosty. Jeden byl v sousedství místní školy a druhý téměř v sousedství Dolního Třešňovce. V současné době vesnici tvoří přibližně 196 domů.

 Historie

První písemná zmínka o Třešňovci (Jansdorf) pochází z roku 1304 z donační listiny krále Václava II., kterou daroval Lanškrounsko Zbraslavskému klášteru. Tehdejší podoba jména vesnice je typicky kolonizační a vychází z osobního jména lokátora obce. Třešňovec byl tehdy jedinou vsí, která se až začátkem 16. století začala rozlišovat na horní a dolní část, přičemž Dolní Třešňovec byl řazen spíše k předměstí lanškrounskému.

V minulosti převládal v Horním Třešňovci smíšený národnostní charakter. Dalo by se říci, že ležel na jazykovém rozhraní – horní část obce s osadami Sebranice a Matějkov byla spíše česká, dolní část německá. Ve třicátých letech byl podíl českého obyvatelstva v tehdy téměř devítisethlavém Třešňovci více než třetinový. Podobný poměr dvou ku jedné představoval i počet katolického a evangelického obyvatelstva obce.

V roce 1853 proběhla v Třešňovci první vlna vystěhovalectví do Ameriky. Škola byla v Horním Třešňovci zřízena roku 1783, vlastní budovu měla tehdejší trojtřídka od roku 1877. Od roku 1919 v obci působila také česká menšinová škola. V současnosti je zde mateřská škola a dvoutřídní základní škola.

Spolkový život v Horním Třešňovci reprezentoval sbor dobrovolných hasičů založený roku 1886, v němž se sdružovali především německy mluvící obyvatelé obce. Spolek „Národní dům“, založený roku 1934, se pak skládal z českých obyvatel, kteří získali na stavbu spolkového domu příspěvek menšinových organizací (Národní dům, Česká menšina a Národní jednota severočeská). V tomto domě pak svou činnost zahájil hostinec, kampelička a pořádaly se zde nejrůznější společenské akce, jako byly zábavy, divadelní představení atp. Rokem 1938, kdy obec připadla do německého záboru, činnost spolku pochopitelně skončila. Nedobrovolně ukončil obnovený spolek činnost i v době poválečné roku 1951. Současné hornotřešňovské myslivecké sdružení má tradici již od padesátých let. Roku 1992 byla v obci založena myslivecká společnost Třešňovské háje. Rovněž od padesátých let 20. století se traduje i činnost tělovýchovné jednoty Sokol a organizace červeného kříže, založené roku 1954.

Kromě obnoveného sboru dobrovolných hasičů jsou zdejší občané organizováni i v zájmových organizacích českého svazu chovatelů, zahrádkářů a včelařů. Aktivní je od roku 2000 i klub důchodců a klub žen, transformovaný z někdejšího svazu žen, činného v letech 1954-1994.

Demografická situace

Aktuální počet obyvatel obce je 631 (k 1. 1. 2015) s kolísavou tendencí. Počet narozených dětí se v posledních 10-ti letech pohybuje od 3 do 12 dětí ročně. Do budoucna se předpokládá stávající tendence, tj. očekávaných 4 – 7 narozených dětí ročně.

Díky plánovanému prodeji parcel připravených pro zastavění se předpokládá příbytek obyvatel a příbytek narozených dětí. Věkový průměr obyvatel Horního Třešňovce je 40 let.

Spolková činnost

V obci působí tyto spolky:

  • TJ Sokol Horní Třešňovec – tvoří hokejový klub, cvičení žen a rodinné centrum, tento spolek každoročně pořádá dětský den, volné bruslení a výlety pro své členy;
  • SDH Horní Třešňovec – pravidelně se účastní soutěží v požárním sportu a každoročně v tomto sportu pořádá hornotřešňovský pohár, každoročně pořádá hasičský ples, pro děti Dětský karneval, výlet a oslavu patronu hasičů Svatého Floriána;
  • Klub žen – pořádá babský bál a zájezdy pro členky sdružení, ale i pro veřejnost;
  • Myslivecké sdružení – pořádá každoročně myslivecký táborák a poslední leč;
  • Klub důchodců – pořádá májové setkání, pravidelné schůze a zájezdy, ale i pro veřejnost;

Protipovodňová opatření pro Svazek obcí Mikroregion Severo-Lanškrounsko

Svazek obcí Mikroregion Severo-Lanškrounsko realizoval v roce 2015 projekt s názvem „Protipovodňová opatření – Mikroregion Severo-Lanškrounsko“. Obce v rámci tohoto projektu, jehož náklady dosáhly částky 8 185 825 Kč, získaly nový bezdrátový rozhlas, elektronickou sirénu a lokální výstražný systém včetně digitálního povodňového plánu. „Vybudování bezdrátového rozhlasu bylo cílem většiny obcí našeho svazku. Společnou realizací došlo jednoznačně k úspoře finančních prostředků, jak z hlediska administrace projektu, tak i z pohledu jeho udržitelnosti. Dalším nezpochybnitelným aspektem společného postupu je úspora času starostů a starostek. V současné době připravujeme další projekty, jako nákup telekomunikačních služeb, řešení odpadového hospodářství, atd.“ uvádí předseda svazku a starosta městysu Dolní Čermná Petr Helekal. Projekt…

Číst dále…

Mikroregion Severo-Lanškrounsko – nakládání s bioodpady

Svazek obcí Mikroregion Severo-Lanškrounsko realizoval dál v roce 2015 projekt s názvem „Mikroregion Severo-Lanškrounsko – nakládání s bioodpady“ a pro své potřeby i potřeby svých občanů získal celkem 1075 kompostérů a 5 štěpkovačů. Celkové náklady projektu dosáhly částky 4 009 335 Kč. „Vzhledem k platné legislativě musely obce svazku řešit problém nakládání s bioodpady. Komunitní kompostování jsme posoudili jako nejefektivnější a nejvýhodnější způsob vyřešení tohoto problému v našem území. Kvalitní kompostéry dodané od spol. ELKOPLAST CZ, s.r.o. Zlín obdrželi občané mikroregionu zdarma jako bonus za aktivní zapojení do projektu“ uvádí předseda svazku a starosta městysu Dolní Čermná Petr Helekal. Projekt byl realizován v rámci Operačního programu Životní prostředí,…

Číst dále…