Archív

První písemná sbírka o obci Čermná je z r. 1304, kdy král Václav II velký kolonizovaný prales s velkým počtem obcí věnoval klášteru ve Zbraslavi. V r. 1935 se Čermná rozdělila na Dolní – katolickou a Horní – evangelickou. V r. 1960 se k Horní Čermné přičlenily Nepomuky. Horní Čermná se nachází na rozloze 17, 66 km2. Počet obyvatel k 1. 1. 2015 je 986. Je zde mateřská škola, základní škola, pošta, praktický lékař, 2 obchody, hospoda. Obec je plynofikovaná, částečně odkanalizovaná. V roce 2014 ji přibyla nová dominanta – rozhledna Mariánka, nacházející se nedaleko kostela na Mariánské hoře.

Městys Dolní Čermná leží v podhůří Orlických hor v okrese Ústí nad Orlicí, 8 km od Lanškrouna a 12 km východně od ústí nad Orlicí. Jeho katastr o rozloze 1499 ha (15 km²) se rozprostírá ve výšce od 398 do 528 metrů nad mořem (nejvyšší je kopec Červený Vrch).
Historickou dominantou je kostel sv. Jiří, postavený v 16. století a nedaleký rybník o rozloze 16 ha vybudovaný v polovině 17.století. Středem obce je náměstí, na kterém najdeme školu, poštu, obchody, restaurace, ordinace praktických lékařů, lékárnu, Úřad městyse a několik firem.

Historie

Čermná byla pravděpodobně založena ve 13. stol. za krále Přemysla Otakra II. První písemná zmínka pochází z roku 1304. Kdy Václav II daroval 24 vesnic Lanškrounského panství Zbraslavskému klášteru. V Základní a nadační listině opatství Zbraslavského, vydané českým králem Václavem II dne 21.máje 1304 je obec Čermná jmenována pod názvem Rotenvasser. V roce 1358 přešlo lanškrounské panství i s Čermnou do majetku Litomyšlského biskupství. Tehdy byla nazývána latinsky Rufa Aqua.Po husitských válkách se Lanškrounské panství stává majetkem Viléma Kostky z Postupic a posléze Pernštýnů a to až do roku 1588, kdy ho koupil Adam Felix Herzán z Harasova a Skalky. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 připadlo panství Lichtensteinským. Lichtensteinové panství drželi až do zrušení poddanství v roce 1848.

V roce 1850 se z Čermné vystěhovalo z náboženských důvodů hlavně do Ameriky asi 1000 občanů. I přesto měla Čermná v roce 1873 kolem 3000 obyvatel a byla povýšena na městys.
V roce 1936 se Čermná na přání obyvatel rozdělila na Dolní Čermnou s obyvateli převážně katolického vyznání a Horní Čermnou s převážně evangelickým obyvatelstvem .Práva nástupnické obce byla udělena Dolní Čermné. Dolní Čermná byla rozdělena ještě jednou v roce 1938, a to za německé okupace. Část od splavu rybníka nahoru připadla do Sudet a dolů do protektorátu Čechy a Morava. V roce 1945 se obě obce vrátily do svých původních hranic.

Od roku 1945 začíná se psát novodobá historie Dolní Čermné. Po roce 1948 přestává být status městys používán a Dolní Čermná se znovu stává obcí. Do roku 1960 patří do okresu Lanškroun, který je však zrušen a obec je přiřazena do okresu Ústí nad Orlicí a spravuje ji Místní národní výbor, po roce 1989 pak Obecní úřad. V roce 1972 je k Dolní Čermné přiřazena obec Jakubovice.

17.9.2009 je Dolní Čermná opět městysem. Od tohoto roku má městys svůj znak a prapor.

Obec Horní Třešňovec se nachází v severovýchodní části České republiky. Je součástí Pardubického kraje, leží v okrese Ústí nad Orlicí a spadá do ORP Lanškroun.

Obec Horní Třešňovec se rozprostírá v údolí vedoucím severně od města Lanškrouna na 980 hektarech půdy. Z toho 536 ha je orné půdy, 212 ha luk, 2 ha ovocných sadů a 27 ha zahrad, 142 ha lesů, 4 ha rybníků a potoků, 10 ha zastavěných ploch a nádvoří, 47 ha ostatních ploch. Hranici katastru Horního Třešňovce tvoří poutní místo s kostelem Mariánská Hora (500 m n. m.). Kostel Mariánské Hory stojí přímo na evropském rozvodí do Severního a do Černého moře. Nadmořská výška obce Horní Třešňovec je 418 m n. m., zeměpisná poloha je stanovena na 49^o16′ N / 16^o36´ E. Obec má jedno katastrální území a pouze jednu místní část, sousedními katastry jsou Dolní Třešňovec, Lanškroun, Horní Čermná, Dolní Čermná, Jakubovice, Nepomuky a Ostrov.

Nejbližší město Lanškroun je vzdálené asi 4 km jižně od středu obce. Od Lanškrouna vede směrem k severu silnice přes Dolní a Horní Třešňovec do Horní Čermné. Západním směrem se rozprostírá místní část Městysu Dolní Čermná – Jakubovice, východním směrem místní část obce Horní Čermná – Nepomuky. Obě jsou polní cestou vzdálené asi 3 km od Horního Třešňovce. Blízko podél silnice směrem k Lanškrounu teče Třešňovský potok pramenící v horní části vesnice.

Rozmístění domů vytvořilo obec poměrně úzkou a asi 4 km dlouhou. Vesnici rozšiřovaly pole, louky a lesy. Silnici protínaly 2 mosty. Jeden byl v sousedství místní školy a druhý téměř v sousedství Dolního Třešňovce. V současné době vesnici tvoří přibližně 196 domů.

 Historie

První písemná zmínka o Třešňovci (Jansdorf) pochází z roku 1304 z donační listiny krále Václava II., kterou daroval Lanškrounsko Zbraslavskému klášteru. Tehdejší podoba jména vesnice je typicky kolonizační a vychází z osobního jména lokátora obce. Třešňovec byl tehdy jedinou vsí, která se až začátkem 16. století začala rozlišovat na horní a dolní část, přičemž Dolní Třešňovec byl řazen spíše k předměstí lanškrounskému.

V minulosti převládal v Horním Třešňovci smíšený národnostní charakter. Dalo by se říci, že ležel na jazykovém rozhraní – horní část obce s osadami Sebranice a Matějkov byla spíše česká, dolní část německá. Ve třicátých letech byl podíl českého obyvatelstva v tehdy téměř devítisethlavém Třešňovci více než třetinový. Podobný poměr dvou ku jedné představoval i počet katolického a evangelického obyvatelstva obce.

V roce 1853 proběhla v Třešňovci první vlna vystěhovalectví do Ameriky. Škola byla v Horním Třešňovci zřízena roku 1783, vlastní budovu měla tehdejší trojtřídka od roku 1877. Od roku 1919 v obci působila také česká menšinová škola. V současnosti je zde mateřská škola a dvoutřídní základní škola.

Spolkový život v Horním Třešňovci reprezentoval sbor dobrovolných hasičů založený roku 1886, v němž se sdružovali především německy mluvící obyvatelé obce. Spolek „Národní dům“, založený roku 1934, se pak skládal z českých obyvatel, kteří získali na stavbu spolkového domu příspěvek menšinových organizací (Národní dům, Česká menšina a Národní jednota severočeská). V tomto domě pak svou činnost zahájil hostinec, kampelička a pořádaly se zde nejrůznější společenské akce, jako byly zábavy, divadelní představení atp. Rokem 1938, kdy obec připadla do německého záboru, činnost spolku pochopitelně skončila. Nedobrovolně ukončil obnovený spolek činnost i v době poválečné roku 1951. Současné hornotřešňovské myslivecké sdružení má tradici již od padesátých let. Roku 1992 byla v obci založena myslivecká společnost Třešňovské háje. Rovněž od padesátých let 20. století se traduje i činnost tělovýchovné jednoty Sokol a organizace červeného kříže, založené roku 1954.

Kromě obnoveného sboru dobrovolných hasičů jsou zdejší občané organizováni i v zájmových organizacích českého svazu chovatelů, zahrádkářů a včelařů. Aktivní je od roku 2000 i klub důchodců a klub žen, transformovaný z někdejšího svazu žen, činného v letech 1954-1994.

Demografická situace

Aktuální počet obyvatel obce je 631 (k 1. 1. 2015) s kolísavou tendencí. Počet narozených dětí se v posledních 10-ti letech pohybuje od 3 do 12 dětí ročně. Do budoucna se předpokládá stávající tendence, tj. očekávaných 4 – 7 narozených dětí ročně.

Díky plánovanému prodeji parcel připravených pro zastavění se předpokládá příbytek obyvatel a příbytek narozených dětí. Věkový průměr obyvatel Horního Třešňovce je 40 let.

Spolková činnost

V obci působí tyto spolky:

• TJ Sokol Horní Třešňovec – tvoří hokejový klub, cvičení žen a rodinné centrum, tento spolek každoročně pořádá dětský den, volné bruslení a výlety pro své členy;
• SDH Horní Třešňovec – pravidelně se účastní soutěží v požárním sportu a každoročně v tomto sportu pořádá hornotřešňovský pohár, každoročně pořádá hasičský ples, pro děti Dětský karneval, výlet a oslavu patronu hasičů Svatého Floriána;
• Klub žen – pořádá babský bál a zájezdy pro členky sdružení, ale i pro veřejnost;
• Myslivecké sdružení – pořádá každoročně myslivecký táborák a poslední leč;
• Klub důchodců – pořádá májové setkání, pravidelné schůze a zájezdy, ale i pro veřejnost;